Většina Čechů se při zajištění na stáří stále spoléhá hlavně na stát. Jenže průměrný důchod je dnes kolem 21 000 Kč a do budoucna nemusí stačit ani na základní potřeby. Demografický vývoj navíc naznačuje, že důchody budou dál klesat vůči průměrným mzdám.
Proto je důležité mít vlastní rezervy – a vědět, kolik si na důchod naspořit. V článku se podíváme na konkrétní výpočty, doporučení a způsoby, jak na to.
Proč se nespoléhat jen na státní důchod?
V České republice pobírá starobní důchod zhruba 2,37 milionu lidí, přičemž jeho průměrná měsíční výše činí 20 736 Kč. Průměrná hrubá mzda se pohybuje kolem 45 000 až 46 000 Kč, což znamená, že státní důchod nahrazuje méně než polovinu původního příjmu. Poměr důchodu k průměrné čisté mzdě je dnes kolem 38–40 %. Před deseti lety to bylo ještě kolem 42 % a do roku 2065 klesne pod 30 %. To jasně ukazuje, proč je dnes důležité přemýšlet nad tím, kolik mít naspořeno na důchod.
Další důvody:
Stárnutí populace
Počet důchodců roste rychleji než počet pracujících. Průběžný systém tak bude v budoucnu pod stále větším tlakem.
Nedostatečná životní úroveň
Důchod pokrývá hlavně základní potřeby. Na cestování, koníčky, lepší zdravotní péči nebo kvalitnější bydlení většinou nestačí.
Klesající náhradní poměr
Státní důchod postupně nahrazuje menší část příjmů, než na které byl člověk zvyklý během aktivního života. Do budoucna může jít o méně než 30 % průměrné mzdy. Trend je zřejmý – podíl důchodu vůči příjmům bude nadále klesat.
Riziko budoucích změn
Důchodový systém je pod neustálým tlakem a může docházet ke změnám v pravidlech, které mohou negativně ovlivnit výši budoucích důchodů.
Finanční nezávislost
Vlastní úspory a investice dávají možnost naplánovat si život v důchodu podle svých představ a nebýt odkázaný jen na stát.
Očekávaný důchod od státu – bude stačit?
Zda důchod od státu bude stačit, je velmi individuální a závisí na mnoha faktorech – především na výši předchozí mzdy, délce pracovního života a osobních potřebách. Průměrný důchod v České republice se sice díky valorizacím postupně zvyšuje, pohybuje se ale jen kolem 21 000 Kč měsíčně. A na průměrný důchod nedosáhne každý.
Pro mnoho lidí to nebude dostačující částka na pokrytí všech životních nákladů v důchodu – zejména pokud počítají s aktivnějším životem, cestováním nebo vyššími výdaji na zdraví a bydlení. Státní důchod tak může pokrýt základní potřeby, ale jen málokdy dokáže nahradit příjem, na který byl člověk zvyklý během pracovních let. Proto je vhodné přemýšlet o dalších zdrojích financí a mít jasno v tom, kolik mít naspořeno na důchod, aby rozdíl mezi příjmy a výdaji nebyl v penzi příliš velký.
Modelový příklad – příjem 30 000 Kč
Člověk, který během aktivního života vydělával 30 000 Kč měsíčně, může od státu v důchodu dostávat přibližně 15 000 Kč. To znamená, že mu chybí 15 000 Kč k udržení stejné životní úrovně jako v produktivním věku.
Pokud by si chtěl udržet alespoň 70 % původního příjmu (tedy 21 000 Kč měsíčně), chybí mu zhruba 6 000 Kč měsíčně. Za 20 let v důchodu to představuje celkem 1,44 milionu Kč, které je potřeba mít naspořené nebo získat z jiných zdrojů.
Modelový příklad – příjem 40 000 Kč
Při měsíčním příjmu 40 000 Kč může státní důchod činit přibližně 18 000 Kč. Rozdíl oproti plnému příjmu je tedy 22 000 Kč. Pokud ale počítáme, že v důchodu stačí 70 % původního příjmu (tedy 28 000 Kč), chybí měsíčně zhruba 10 000 Kč.
Za 20 let v důchodu to představuje celkem 2,4 milionu korun, které je potřeba pokrýt z vlastních úspor nebo investic.
Oficiální výpočty mohou dnes ukazovat důchod o něco vyšší, ale s ohledem na očekávaný pokles náhradového poměru je rozumné počítat s konzervativnější variantou.
Jakou částku si naspořit na důchod?
Obecně se doporučuje mít na důchod odloženou částku alespoň 2 miliony korun. Pokud máte do penze ještě 15 a více let, počítejte s inflací a raději miřte výš – například na 2,5 až 3 miliony korun. Díky tomu si udržíte v penzi důstojnou životní úroveň a vyhnete se prudkému poklesu příjmů.
Pro stanovení konkrétní částky je ale potřeba znát své současné výdaje. Pokud o nich nemáte přehled, doporučuji projít si výdaje za posledních několik měsíců (například v internetovém bankovnictví) a rozdělit je do tří hlavních kategorií:
- Nezbytné – náklady na bydlení, jídlo, hypotéka, pojištění, energie, doprava
- Volitelné – cestování, kultura, koníčky, restaurace
- Investice a spoření – částky, které sami odkládáte stranou
Jak zjistit, kolik mít naspořeno na důchod – praktický postup
- Sečtěte své současné měsíční výdaje.
- Vynásobte je 0,6 až 0,8. V důchodu budete potřebovat zhruba 60–80 % původních výdajů.
- Odečtěte očekávaný důchod od státu. Získáte částku, kterou budete muset pokrýt z vlastních úspor.
- Vynásobte rozdíl počtem měsíců v důchodu. Obvykle se počítá s horizontem 20 let.
Praktický příklad výpočtu
Současné měsíční výdaje: 35 000 Kč
Potřeba v důchodu (75 %): 35 000 × 0,75 = 26 250 Kč
Očekávaný důchod od státu: 17 600 Kč
Měsíční rozdíl: 26 250 – 17 600 = 8 650 Kč
Potřeba za 20 let v důchodu: 8 650 × 12 × 20 = 2 076 000 Kč
Pro ilustraci počítáme s 75 % původních výdajů, běžně se používá rozpětí 60–80 %.
Takový člověk by si měl vytvořit úspory alespoň kolem 2,1 milionu korun (v dnešních cenách). Pokud má do důchodu ještě více než 20 let, je rozumné cíl zvýšit kvůli inflaci na 3 miliony a více. U lidí s vyššími příjmy a životní úrovní může být potřeba vyšší částka – často v rozmezí 3 až 7 milionů korun, podle konkrétní situace a životního stylu.
Kolik si měsíčně spořit na důchod (30 let)
| Měsíční vklad | Výnos p.a. | Horizont | Konečná hodnota |
| 3 000 Kč | 4 % | 30 let | 2 082 000 Kč |
| 3 000 Kč | 7 % | 30 let | 3 659 000 Kč |
| 5 000 Kč | 4 % | 30 let | 3 470 000 Kč |
| 5 000 Kč | 7 % | 30 let | 6 099 000 Kč |
| 10 000 Kč | 4 % | 30 let | 6 940 000 Kč |
| 10 000 Kč | 7 % | 30 let | 12 199 000 Kč |
Kdy a jak začít spořit na důchod
Na spoření na důchod platí jednoduché pravidlo: čím dřív začnete, tím méně vás to měsíčně stojí.
Dlouhý časový horizont umožňuje využít sílu složeného úročení – peníze mají dostatek času, aby se zhodnocovaly a samy dál vydělávaly. Díky tomu i relativně malé částky mohou v dlouhodobém horizontu narůst do milionů. Síla složeného úročení spočívá v reinvestování výnosů, což znamená, že na konci každého období se úročí nejen původní vklad, ale i již dosažené výnosy.
Podrobnější postup, jak si sestavit konkrétní důchodový plán, rozeberu v samostatném článku.
Do jakých produktů spořit na důchod?
Při plánování důchodu nestačí vědět jen, kolik si odkládat. Stejně důležité je rozhodnout, kam peníze ukládat. Každý produkt má jiné možnosti zhodnocení, rizika i daňové výhody. Proto se vyplatí znát základní přehled a podle věku a cílů volit vhodnou kombinaci.
- Penzijní spoření (3. pilíř) – státní příspěvky a daňové odpočty zvyšují celkový efektivní výnos. Volit můžete mezi konzervativními a dynamickými fondy. Konečný výnos se odvíjí především od zvolené strategie a délky investování.
- Dlouhodobý investiční produkt (DIP) – novinka z roku 2024, která kombinuje daňové výhody s možností investovat do podílových fondů, ETF nebo akcií.
- Investice do ETF a akcií – patří mezi dlouhodobě nejvýnosnější možnosti. Je však nutné počítat s vyšším kolísáním hodnoty, proto jsou vhodné hlavně na horizont 20+ let.
- Dluhopisy a konzervativní fondy – nabízejí nižší výnosy i riziko. Hodí se spíše pro starší věkové kategorie nebo jako doplněk k dynamičtější části portfolia.
- Nemovitosti – mohou zajistit zajímavý pasivní příjem, ale vyžadují větší kapitál a pravidelnou péči o správu.
- Spořicí účty a termínované vklady – bezpečné uložení peněz, vhodné hlavně pro krátkodobé rezervy, nikoliv jako hlavní řešení důchodu.
Každá možnost má své výhody i nevýhody. Proto je ideální kombinace více produktů a diverzifikace, aby se snížilo riziko a dosáhlo stabilnějšího výsledku. Při delším horizontu se vyplatí volit více dynamickou strategii a postupně přidávat konzervativní složku. I v důchodu je ale vhodné mít v portfoliu alespoň část akcií, aby vaše peníze neztrácely hodnotu vlivem inflace.
Nejčastější chyby, kterým se při spoření na důchod vyhnout
Mnoho lidí sice ví, že by si měli na důchod odkládat, ale v praxi se často dopouštějí chyb, které snižují výsledný efekt spoření. Nejčastěji jde o příliš nízké částky, špatnou volbu produktů nebo pasivní přístup k nastavené smlouvě.
- Nízké nebo nepravidelné vklady – malé částky samy o sobě nestačí a nepravidelnost ničí efekt složeného úročení.
- Nedostatečná péče o smlouvu – lidé často roky nekontrolují podmínky a mohou mít nevýhodné nastavení, například příliš konzervativní strategii.
- Chybějící plán – bez jasného cíle není možné určit, kolik je třeba odkládat a kam.
- Příliš riskantní přístup – sázet všechny úspory jen na akcie nebo kryptoměny může v případě propadu trhu ohrozit budoucí finanční jistotu.
- Předčasné výběry – hrozí ztráta státních příspěvků a daňových výhod a narušení složeného úročení.
- Nevhodné produkty – například drahé investiční životní pojištění, kde vysoké poplatky snižují výnos.
- Ignorování inflace – úspory ztrácejí hodnotu, pokud nejsou správně investované.
- Spoléhání na staré smlouvy – jejich podmínky často už neplní původní účel.
Důležité je mít jasně stanovené cíle a pravidelně kontrolovat stav smlouvy – ideálně alespoň jednou ročně – a podle potřeby ji upravit.
Proč myslet na důchod již v mladém věku
Mladí lidé mají často pocit, že na důchod je dost času. Jenže právě věk je největší výhodou – kdo začne odkládat už na začátku kariéry, potřebuje měsíčně mnohem méně, aby si vytvořil stejnou rezervu než ti, kteří začnou později. Díky delšímu horizontu a složenému úročení mohou i malé částky vyrůst do milionů.
Hlavní důvody pro mladé:
Delší časový horizont – mladí lidé mají na spoření desítky let, takže i malé, ale pravidelné vklady mohou vyrůst do významných částek.
Nižší životní náklady a vyšší potenciál – na začátku kariéry bývají příjmy nižší, ale často i životní náklady. To vytváří prostor pro odkládání části peněz – ideálně 10–20 % příjmu.
Efekt složeného úročení – čím dříve začnete spořit, tím více se zhodnocují nejen vaše vklady, ale i již dosažené výnosy. To vede k exponenciálnímu růstu úspor.
Nejistota státního systému – státní důchod v budoucnu nepokryje všechny životní potřeby. To je fakt, proto je vhodné mít vlastní rezervy.
Delší délka dožití – lidé dnes žijí déle a i přestože se věk odchodu do důchodu posunul, v penzi stráví více let a budou potřebovat více peněz. Z průměrných 11 let v roce 1970 je to dnes už zhruba 24,5 roku – více než dvojnásobek.
Diverzifikace investic – spoření na důchod nemusí být jen o penzijním spoření. Mladí lidé si mohou dovolit dynamičtější investice – například do fondů nebo ETF, které mohou přinést vyšší výnosy.
Důležitý návyk – pravidelným investováním již od mladého věku si vytvoříte návyk, který vám později přinese velkou výhodu. V pravý čas oceníte, že jste začali včas a nemusíte dohánět ztracené roky vysokými částkami.
Modelový příklad: rozdíl 10 let
- Začátek ve 25 letech – při investici 3 000 Kč měsíčně, průměrný výnos 6 % p.a., můžete mít za 40 let přibližně 5,9 milionu Kč.
- Začátek ve 35 letech – při stejné investici a výnosu dosáhnete za 30 let pouze asi 3,0 milionu Kč.
Rozdíl 10 let znamená v tomto případě téměř 3 miliony korun. Čím dřív začnete, tím méně vás to měsíčně stojí a tím větší jistotu v důchodu získáte.
Modelový příklad: rozdíl podle věku začátku spoření při výnosu 6 % p. a.
| Věk začátku spoření | Délka spoření | Konečná částka |
| 25 let | 40 let | 5 974 000 Kč |
| 35 let | 30 let | 3 014 000 Kč |
| 45 let | 20 let | 1 386 000 Kč |
Rozdíl je obrovský – kdo začne ve 25 letech, může mít v důchodu nominálně více než čtyřnásobek. Po započtení průměrné inflace 3 % ale reálný rozdíl klesne přibližně na 2,5násobek.
Časté otázky o spoření na důchod
Kolik mít naspořeno na důchod?
Obecně se doporučuje mít rezervu alespoň kolem 2 milionů Kč. U lidí s vyššími příjmy a životní úrovní to ale může být 3–7 milionů Kč.
💡Tip v praxi: stanovte si cílovou částku podle svých měsíčních výdajů × 0,6 až 0,8 a počtu let v důchodu.
Kolik si mám měsíčně spořit na důchod?
Záleží na věku, kdy začnete. Čím dříve začnete, tím menší částka stačí. Například při investici 3 000 Kč měsíčně od 25 let můžete mít téměř 6 milionů Kč, zatímco při začátku až ve 45 letech jen kolem 1,4 milionu Kč.
💡Tip v praxi: pokud nemůžete hned investovat víc, začněte raději s menší částkou, ale pravidelně. I 500 až 2 000 Kč měsíčně vybuduje důležitý návyk a solidní základ.
Vyplatí se mi začít spořit i později, třeba po čtyřicítce?
Ano – i pozdější začátek má smysl. Jen je třeba odkládat vyšší částky a vhodně kombinovat konzervativní a dynamičtější složku portfolia.
💡Tip v praxi: v pozdějším věku mírně zvyšte konzervativní část portfolia, ale nevynechávejte akcie úplně.
Kam je nejlepší investovat na důchod?
Univerzální odpověď neexistuje. Vhodná je kombinace více produktů – penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt (DIP), investice do ETF/akcií a částečně i konzervativní složky (dluhopisy, spořící účty).
💡Tip v praxi: rozdělte úspory mezi více produktů a pravidelně kontrolujte jejich výkonnost.
Mám investovat spíš do akcií nebo do nemovitosti?
Obojí má své výhody i nevýhody. Akcie a ETF umožňují vyšší zhodnocení a větší flexibilitu, nemovitosti zase mohou přinášet pasivní příjem z nájmu. Nejlepší řešení je kombinace obou, aby byl majetek rozložený a odolný vůči rizikům. Ve vyspělém zahraničí převažují v majetku penzistů akcie, a až potom dluhopisy, nemovitosti a další třídy aktiv.
💡Tip v praxi: pokud chcete začít s menšími částkami, volte raději akcie/ETF. Nemovitost je vhodná spíše až při vyšším kapitálu.
Mám se spoléhat jen na státní důchod?
Ne – průměrná penze je dnes kolem 21 000 Kč, což často nepokryje všechny životní potřeby. Státní důchod by měl být pouze jedním ze zdrojů příjmů.
💡Tip v praxi: berte státní důchod jako „jistý základ“, ale stavějte na vlastních úsporách a investicích.
Obrázek: Autorská práva pixabay
Shrnutí z FAQ
Z odpovědí je jasné, že univerzální recept neexistuje. Každý má jiné příjmy, výdaje i cíle. Základní otázka ale zůstává stejná: kolik mít naspořeno na důchod, aby příjem v penzi pokryl naše potřeby. Čím dříve začnete, čím pravidelněji budete investovat do vhodné strategie, tím snáz tuto částku dosáhnete – ať už formou penzijního spoření, DIPu, akciových fondů nebo nemovitostí.
Závěr
Spoření na důchod je dlouhodobý proces, který se vyplatí začít řešit co nejdříve. Státní důchod pokryje jen základní potřeby, proto je klíčové mít vlastní rezervy a vědět, kolik mít naspořeno na důchod.
Díky pravidelným vkladům, využití složeného úročení a vhodné kombinaci produktů si můžete zajistit finanční nezávislost a důstojný život i ve stáří. Čím dříve začnete, tím menší úsilí vás to bude stát – a tím větší jistotu získáte.
Udělejte první krok ještě dnes – projděte si své výdaje, nastavte si pravidelné odkládání a začněte budovat důchodovou rezervu. Čím dříve začnete, tím větší klid budete mít ve chvíli, kdy na tom bude nejvíc záležet.
Použité zdroje
- Český statistický úřad – Statistika důchodů
- České důchody – Jak vysoké jsou důchody v ČR
- E15 – Průměrné důchody a mzdy v ČR a na Slovensku
- Finance.cz – Vývoj poměru mezd a důchodů v letech
- Deník.cz – Vývoj průměrné penze v čase
