Pokud se máme něčeho obávat z pohledu ochrany majetku v současné geopolitické situaci, pak to nejsou nutně nové hrozby. Jsou to spíše události, které za našich životů ještě nenastaly – ale v historii se opakovaly mnohokrát.
Ať už jde o války, hyperinflaci, znárodnění, devalvaci měny nebo velké hospodářské krize.
Mnozí se domnívají, že dnes už k ničemu takovému dojít nemůže.
Že žijeme v bezpečí.
Daleko od podobných událostí.
Ale to je často jen iluze způsobená historickým zkreslením.
Z pohledu ochrany majetku bychom se dnes měli obávat spíše toho, co jsme sami nezažili – ale co už z historie známe.
Generace bez ekonomických otřesů
Narodil jsem se v roce 1969.
Celý život jsem strávil ve střední Evropě – a bez významných ekonomických otřesů.
Nepoznám nikoho ze svého okolí, kdo by za mého života přišel o majetek kvůli kolapsu ekonomiky, devalvaci měny nebo okupaci.
A přesto…
Které země se vyhnuly velkým hospodářským krizím?
Za posledních 125 let se hlubším ekonomickým otřesům – měnovým reformám, hyperinflaci, znárodnění či ztrátě důvěry v domácí měnu – dokázalo vyhnout jen šest zemí na světě.
Tři z nich jsou v Evropě:
- Švýcarsko
- Švédsko
- Velká Británie – která byla ještě na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa (a i přes určité výhrady patří mezi země, které za posledních 200 let neprošly totálním ekonomickým kolapsem).
Dalšími třemi jsou:
- USA
- Kanada
- Austrálie
Většina ostatních vyspělých zemí z počátku 20. století takové štěstí neměla. A mnoho z nich se nachází právě v Evropě.
Příklady velkých ekonomických krizí a otřesů z minulosti
Hospodářská krize v Německu, 1920–1930
Hyperinflace a později velká hospodářská krize zničily úspory milionů lidí. Ceny rostly raketovým tempem – v řádu dnů. Peníze, které stačily včera, druhý den často nestačily ani na základní potraviny.
Ekonomická krize ve Francii, 1940–1950
Po druhé světové válce došlo k měnovým reformám a znárodnění – stát převzal kontrolu nad klíčovými sektory ekonomiky. Už po první světové válce přitom Francie čelila vysoké inflaci.
Masivní znehodnocení měny v Itálii, 1940–1950
Itálie zažila prudké znehodnocení liry, opustila zlatý standard a čelila výrazné inflaci.
Silná inflace a měnová reforma v Japonsku, 1940–1950
Japonsko prošlo v poválečném období znárodněním části průmyslu, silnou inflací, měnovou reformou a rozsáhlou přestavbou bankovního systému pod dohledem spojenců.
A mohli bychom pokračovat třeba Ruskem, Čínou nebo Nizozemskem – které sice nezaznamenalo totální kolaps, ale:
- během nacistické okupace tam došlo k převzetí velké části ekonomiky,
- k plošnému znárodňování židovského majetku,
- a po válce ke znárodnění i měnové reformě.
Jedna země na účinnou diverzifikaci investic nestačí
Ve 20. století se opakovaně stávalo, že investoři, kteří soustředili svůj majetek pouze v jedné zemi (nebo jeho větší část), viděli, jak jejich bohatství ničí:
- geopolitické otřesy
- hospodářské krize
- měnové reformy
- splasknutí bublin
- ztráta důvěry v domácí měnu
Zatímco jinde – často jen o pár set kilometrů dál – trhy zůstaly odolné.
Všechny třídy aktiv mají své limity
Každá třída aktiv – nemovitosti, akcie, dluhopisy i další – má své limity.
A v krizích mohou selhat. Třeba všechny najednou.
Co s tím? Jak na účinnou diverzifikaci?
Kombinujte různé výnosové toky:
- z různých tříd aktiv
- z různých částí světa
Geografie jako klíč k odolnosti investic
Většina lidí má svůj majetek soustředěný v jedné zemi – často v té, kde žijí.
Nebo vázaný na daný region, například na střední Evropu.
Ale to je velmi riziková strategie. Pokud se něco stane právě tam, mohou přijít o vše.
Skutečně odolné investiční portfolio:
- má složky v různých regionech
- využívá nástroje, které se chovají rozdílně v různých fázích cyklu
(například akcie, které rostou v růstové fázi, a dluhopisy, které bývají stabilnější v recesi) - neobsahuje příliš vysoce korelovaná aktiva
(tedy taková, která se pohybují úplně stejně – například různé akciové indexy ze stejného regionu) - počítá s krizemi jako s pravděpodobnými, ne jenom teoretickými scénáři
Nejlepší portfolio? To, které přežije i dějinné zvraty.
Z historie plyne jasné ponaučení:
Geografická diverzifikace není o vyšším výnosu. Je to o odolnosti.
Nejlepší portfolio není to s nejvyšším výnosem, ale to, které nabízí nejlepší poměr výnosu a rizika.
Jinými slovy:
poskytuje rozumný výnos s co nejmenšími výkyvy.
Zlepšení tohoto poměru lze dosáhnout dvěma cestami:
- zvýšit výnos při stejném riziku
- nebo snížit riziko při zachování výnosu
Ideálně obojí zároveň.
A právě v tom je jedna z předností geografické diverzifikace:
umožňuje dosáhnout vyšší stability a lepšího dlouhodobého výsledku – aniž by bylo nutné riskovat víc.
Myslete na to s předstihem
Historie se sice neopakuje dokonale přesně – ale často zastihne lidi nepřipravené.
