Obrázek: od Apex Virtual Education na Unsplash
ETF fondy patří dnes mezi nejčastěji využívané nástroje dlouhodobého investování. Umožňují investovat jednoduše, přehledně a s rozumnými náklady, aniž by bylo nutné vybírat jednotlivé akcie nebo se aktivně starat o každodenní pohyby na trzích.
Zkušenost z praxe ale ukazuje, že samotný výběr ETF fondů úspěch nezaručí. Výsledek investování ovlivňuje především správně nastavená strategie, časový horizont a schopnost držet se dlouhodobě plánu, a to i v obdobích nejistoty. Právě v těchto oblastech vzniká nejvíce chyb, se kterými se v poradenské praxi setkávám.
V tomto článku vysvětlím, co jsou ETF fondy, jak fungují, jak do nich investovat a na co si dát pozor. Cílem je nabídnout přehledné a srozumitelné vysvětlení pro ty, kteří chtějí mít investování dlouhodobě pod kontrolou, ať už se rozhodnou investovat samostatně, nebo s odborným vedením.
Co jsou ETF fondy
ETF fondy jsou investiční fondy, které umožňují investovat do předem daného portfolia cenných papírů prostřednictvím jediného nástroje. Zkratka ETF pochází z anglického Exchange-Traded Fund, tedy fond obchodovaný na burze. Z pohledu investora to znamená, že nákup ETF probíhá podobně jako nákup akcie, ale místo podílu v jedné firmě investor získává podíl na celém portfoliu, které může zahrnovat stovky až tisíce firem.
Typickým rysem ETF fondů je to, že sledují určitý index nebo jasně definovanou investiční strategii. Může jít například o akciový index sdružující stovky až tisíce firem z různých zemí, skupinu dluhopisů nebo konkrétní odvětví ekonomiky. Složení fondu je transparentní a pravidelně zveřejňované, takže je zřejmé, do čeho jsou prostředky investovány.
Důležité je, že ETF fondy nejsou samostatnou investiční strategií. Jsou nástrojem, který lze využít různými způsoby podle cíle investora, časového horizontu a ochoty podstupovat riziko. Právě proto dávají smysl zejména tehdy, když jsou součástí promyšleného dlouhodobého plánu, nikoli jako jednorázový nebo nahodilý výběr.
Navazujícím krokem je pochopení toho, jak ETF fondy fungují v praxi a čím se liší od klasických podílových fondů.
Jak fungují ETF fondy
ETF fondy fungují na principu kopírování předem definovaného akciového nebo dluhopisového indexu, který má jasně daná pravidla složení. Cílem fondu není aktivně vybírat jednotlivé cenné papíry, ale co nejvěrněji sledovat složení a vývoj tohoto indexu. Pokud se složení indexu mění, upravuje se odpovídajícím způsobem i složení ETF fondu.
Většina ETF fondů je řízena pasivně. To znamená, že správce fondu se nesnaží překonat trh ani předvídat jeho vývoj, ale zajišťuje, aby fond dlouhodobě odpovídal sledovanému indexu. Ke změnám složení indexu dochází typicky v pravidelných intervalech, například jednou či několikrát ročně, nebo tehdy, když některé firmy přestanou splňovat stanovená kritéria a jsou nahrazeny jinými. Díky tomuto přístupu bývají náklady na správu nižší než u aktivně řízených podílových fondů a investiční proces je transparentnější a předvídatelnější.
ETF fondy jsou obchodovány na burze a jejich cena se v průběhu dne mění podobně jako u akcií. Současně však existují mechanismy, které zajišťují, aby se tržní cena ETF výrazně neodchylovala od hodnoty podkladových aktiv ve fondu. Pro investora to znamená možnost ETF kdykoliv nakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu.
Je důležité si uvědomit, že fungování ETF fondů neeliminuje tržní riziko. Hodnota ETF kolísá v závislosti na vývoji podkladových aktiv a krátkodobé výkyvy jsou přirozenou součástí investování. Právě proto mají ETF fondy největší smysl v dlouhodobém horizontu a jako součást promyšleného investičního plánu.
ETF fondy vs. podílové fondy
ETF fondy a klasické podílové fondy mají na první pohled společný cíl – zhodnocovat peníze investorů prostřednictvím investic na finančních trzích. Způsob, jakým tohoto cíle dosahují, se ale v několika důležitých bodech liší a právě tyto rozdíly mají v praxi zásadní vliv na náklady, přehlednost i chování investorů.
Zásadním rozdílem je způsob řízení. Většina ETF fondů je řízena pasivně a pouze kopíruje předem definovaný index. Naproti tomu podílové fondy jsou zpravidla řízeny aktivně, tedy s cílem překonat trh výběrem konkrétních investic. To s sebou nese vyšší nároky na správu a zpravidla i vyšší náklady.
Rozdíly jsou patrné také v poplatcích. ETF fondy mívají nižší průběžné náklady, protože nevyžadují aktivní rozhodování portfolio manažera. U podílových fondů se k nákladům na správu často přidávají vstupní nebo výstupní poplatky, které mohou mít významný dopad na dlouhodobý výsledek investování.
Dalším rozdílem je přehlednost a míra kontroly. U ETF fondů je dlouhodobě jasné, jaký typ investic fond sleduje a podle jakých pravidel funguje. Investor tak lépe rozumí tomu, proč se hodnota jeho investice vyvíjí určitým směrem. U podílových fondů je rozhodování více v rukou správce fondu a změny ve složení portfolia nemusí být pro investora vždy snadno čitelné.
Liší se i flexibilita. ETF fondy lze během obchodního dne kdykoliv nakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu. U podílových fondů probíhá nákup a prodej obvykle jen jednou denně za cenu stanovenou zpětně, což omezuje okamžitou reakci investora.
Klíčové není samotné řešení, ale to, zda zapadá do celkové finanční strategie a dlouhodobého plánu.
Obrázek: od Coinstash Australia na Unsplash
Jaké typy ETF fondů existují
ETF fondy pokrývají širokou škálu investičních tříd a strategií. Díky tomu je možné z ETF skládat portfolia s různou mírou rizika i různým zaměřením. Pro základní orientaci však stačí znát několik hlavních kategorií.
Nejrozšířenější skupinou jsou akciové ETF fondy. Ty investují do akcií firem podle určitého klíče, nejčastěji podle indexu. Může jít o globální akciové ETF, regionální ETF nebo ETF zaměřené na konkrétní typ firem, například velké společnosti. Akciové ETF jsou zpravidla hlavním zdrojem dlouhodobého růstu portfolia, ale zároveň s sebou nesou vyšší kolísání hodnoty.
Další skupinou jsou dluhopisové ETF fondy. Ty investují do státních nebo firemních dluhopisů různých splatností a kreditní kvality. Obecně mají nižší kolísání než akciové ETF, ale také nižší dlouhodobý výnosový potenciál. V portfoliu často plní stabilizační roli.
Samostatnou kategorií jsou dividendové ETF fondy. Ty se zaměřují na společnosti, které pravidelně vyplácejí dividendy. Pro některé investory mohou být zajímavé jako zdroj průběžného příjmu, je však důležité vnímat, že vysoká dividenda sama o sobě nezaručuje vyšší celkový výnos.
Existují i další specializované ETF fondy, například zaměřené na konkrétní odvětví, nemovitosti nebo komodity. Tyto typy ETF však zpravidla slouží spíše jako doplněk portfolia než jako jeho základ.
Z pohledu dlouhodobého investování platí, že většina investorů vystačí s kombinací akciových a dluhopisových ETF fondů, které jsou vhodně poskládány podle jejich cílů, časového horizontu a ochoty podstupovat riziko.
Proč je investování do ETF fondů zajímavé
Jedním z hlavních důvodů, proč se ETF fondy staly základem moderního investování, jsou nízké náklady. Většina ETF fondů má výrazně nižší průběžné poplatky než aktivně řízené podílové fondy, což se v dlouhém horizontu výrazně promítá do výsledku investování. U dlouhodobých portfolií totiž rozhodují i zdánlivě malé rozdíly v nákladech.
Další výhodou je široká diverzifikace. Prostřednictvím jediného ETF fondu může investor investovat do stovek a až tisíců akcií firem současně. Díky kombinaci několika ETF fondů je možné jednoduše sestavit portfolio, které je rozložené napříč regiony, sektory i třídami aktiv.
Z pohledu poradenské praxe je důležité, že ETF fondy umožňují vytvářet funkční a dlouhodobě udržitelný finanční plán. Lze s nimi pracovat jak při budování majetku, tak při jeho postupném čerpání. Portfolio složené z ETF fondů je zároveň vhodné pro pravidelné rebalancování, tedy úpravu poměrů jednotlivých složek tak, aby odpovídaly původní strategii a rizikovému profilu klienta.
ETF fondy jsou také velmi dobře použitelné pro efektivní čerpání renty v pozdější fázi života i pro financování jiných cílů v průběhu života. Díky jejich likviditě je možné prodávat jen tu část portfolia, která je pro výplatu renty nebo daný cíl potřeba, aniž by bylo nutné rozpouštět celé investice nebo měnit strukturu portfolia.
Výhodou je i jednoduchost. ETF fondy nevyžadují složité rozhodování o jednotlivých titulech ani časté změny strategie. Investor se může soustředit především na to podstatné – správné nastavení cíle, horizontu, rizika a pravidelnost investování.
Celkově tak ETF fondy představují nástroj, který dobře zapadá do systematického a dlouhodobého přístupu k investování, ať už je cílem tvorba rezervy, budování majetku nebo zajištění budoucí renty.
Nevýhody a rizika investování do ETF fondů
Přestože ETF fondy nabízejí řadu výhod, je důležité vnímat i jejich nevýhody a rizika. ETF nejsou bezrizikovým produktem a jejich hodnota může v čase výrazně kolísat.
Základním rizikem je tržní riziko. Hodnota ETF fondu se odvíjí od vývoje podkladových aktiv, nejčastěji akcií, a proto může v krátkých obdobích výrazně kolísat. Pokud trhy klesají, klesá i hodnota investice.
Dalším rizikem je kolísání hodnoty v čase. I kvalitně sestavené portfolio ETF fondů může procházet delšími obdobími stagnace nebo poklesu. To není známka špatné strategie, ale přirozená vlastnost investování na finančních trzích.
Určité riziko představuje i měnové kolísání. Pokud ETF investuje do aktiv v cizích měnách, může se hodnota investice měnit nejen podle vývoje trhů, ale také podle pohybu měnových kurzů. S výběrem platformy vám může pomoci zkušený poradce.
Nevýhodou může být také chování samotného investora. Největší ztráty často nevznikají kvůli samotnému produktu, ale kvůli špatnému načasování nákupů a prodejů, podléhání emocím nebo častým změnám strategie. I zde může sehrát důležitou roli spolupráce se zkušeným poradcem.
Z pohledu praxe proto platí, že ETF fondy dávají smysl tehdy, když jsou součástí dlouhodobého plánu, který počítá s kolísáním a je nastaven realisticky vzhledem k cílům a toleranci k riziku. Bez tohoto rámce může být i kvalitní ETF pro investora zdrojem frustrace.
Pro koho je investování do ETF fondů vhodné
ETF fondy jsou vhodné především pro lidi, kteří chtějí investovat dlouhodobě a mají jasně definovaný cíl, bez ohledu na věk investora. Typicky jde o tvorbu rezervy, budování nebo ochranu již vybudovaného majetku, přípravu na budoucí rentu nebo čerpání renty již z vytvořeného majetku. Ke spekulativnímu a krátkodobému obchodování slouží jiné nástroje než ETF fondy.
Vhodné jsou také pro investory, kteří preferují systematický přístup. To znamená pravidelné investování, dodržování předem nastavené strategie a ochotu přijmout kolísání hodnoty portfolia jako přirozenou součást investování.
ETF fondy dávají smysl i lidem, kteří nechtějí trávit čas výběrem jednotlivých akcií, ale zároveň chtějí mít přehled o tom, jak jejich peníze pracují. Díky jednoduché struktuře ETF je možné vysvětlit princip fungování portfolia relativně srozumitelně.
Naopak méně vhodné jsou pro ty, kteří očekávají rychlé a jisté výnosy, špatně snášejí poklesy hodnoty investic nebo nemají vyřešenou základní finanční rezervu.
Z praxe platí, že nejlepší výsledky dosahují investoři, kteří mají ETF fondy zasazené do celkového finančního plánu a mají jasno v tom, jakou roli jejich investice v životě hrají. Právě zde může být přínosná spolupráce se zkušeným poradcem.
Investiční strategie při investování do ETF fondů
Samotný výběr ETF fondu ještě neznamená, že je investování správně nastavené. ETF je pouze nástroj. O výsledku rozhoduje především investiční strategie, tedy způsob, jakým je portfolio sestaveno, jak dlouho je investice držena a jak se s ní v čase pracuje.
Základem strategie je vždy vyjasnění cíle a investičního horizontu. Jinak bude vypadat portfolio určené pro tvorbu majetku za desítky let na jeho začátku, jinak portfolio určené pro postupné čerpání renty a jinak řešení pro uchování již vybudovaného majetku. Od toho se odvíjí i poměr jednotlivých složek, například zastoupení akciové a dluhopisové části.
V praxi se často využívá pravidelné investování, které pomáhá rozložit nákupy v čase a snižuje riziko špatného načasování. Jednorázové vklady však mají v investování také své místo — umožňují zapojit volné prostředky na trh bez zbytečného odkladu. Volba konkrétního postupu by měla vždy vycházet z celkové finanční situace investora.
Důležitou součástí práce s portfoliem ETF fondů je pravidelné rebalancování. To znamená úpravu poměrů jednotlivých složek portfolia tak, aby odpovídaly původní strategii. Pokud například akciová část výrazně vzroste, její podíl se zvýší a portfolio začne nést vyšší riziko, než bylo zamýšleno. Rebalancování vrací portfolio zpět do nastavené rovnováhy.
Investiční strategie by neměla vznikat izolovaně, ale jako součást širšího finančního plánu. Ten zohledňuje nejen samotné investice, ale i rezervy, příjmy, budoucí výdaje nebo způsob čerpání majetku v dalších životních etapách. ETF fondy v tomto ohledu představují flexibilní nástroj, který lze přizpůsobit různým scénářům vývoje i potřebám investora.
Jaké jsou poplatky u ETF fondů a na co si dát pozor
ETF fondy jsou často označovány jako levné investiční řešení. Ve srovnání s řadou aktivně řízených fondů to skutečně platí, je však důležité rozumět tomu, z čeho se jejich celková cena skládá a kde se tyto náklady v praxi projeví.
Základním ukazatelem je takzvaný TER (Total Expense Ratio). Ten vyjadřuje roční nákladovost fondu na správu a provoz a je již průběžně započítán v jeho hodnotě. Investor jej tedy nevidí jako samostatně stržený poplatek, ale promítá se do celkového vývoje investice. U většiny široce diverzifikovaných ETF se TER pohybuje výrazně níže než u aktivně řízených fondů.
Dalším typem nákladů jsou poplatky spojené s nákupem a prodejem ETF. Ty se odvíjejí od zvolené investiční platformy nebo obchodníka s cennými papíry. Může jít o jednorázový poplatek za realizaci obchodu, případně o rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Liší se podle způsobu investování i četnosti transakcí. Platí, že sofistikovanější platforma, například ta, která dovede portfolio průběžně rebalancovat nebo měnově zajišťovat, mívá vyšší náklady než jednoduchá platforma sloužící pouze k nákupu a prodeji fondů.
Je proto dobré rozlišovat mezi jednorázovými a průběžnými náklady. Jednorázové vznikají při samotném nákupu nebo prodeji, zatímco průběžné jsou spojeny s existencí fondu a promítají se do jeho hodnoty po celou dobu držení.
Při výběru konkrétní platformy nebo způsobu investování je vhodné rozumět nejen výši poplatků, ale i tomu, jak zapadají do celkové strategie. I zde může být užitečné konzultovat nastavení s odborníkem, aby nákladová struktura odpovídala zamýšlenému investičnímu horizontu.
Jak se zdaňují výnosy z ETF fondů
Zdanění ETF fondů je oblast, kterou je vhodné řešit předem, protože může ovlivnit čistý výnos investice. Daňový režim se liší podle toho, zda investor ETF prodává se ziskem, nebo zda fond vyplácí dividendy.
Při prodeji ETF se posuzuje rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, tedy kapitálový zisk. Pokud investor splní zákonné podmínky pro časový test, může být tento zisk od daně osvobozen. Smyslem tohoto pravidla je podpora dlouhodobého investování, nikoli krátkodobého obchodování. Pokud podmínky splněny nejsou, zisk podléhá zdanění podle platné legislativy.
U dividendových ETF je situace odlišná. Dividendy mohou být zdaněny již v zemi, odkud jsou vypláceny, a následně mohou vstupovat do daňového přiznání investora. Záleží na struktuře fondu, jeho domicilu a na smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Proto se může skutečné zdanění lišit fond od fondu.
Rozdíl vzniká také mezi takzvanými akumulačními ETF, která dividendy znovu investují uvnitř fondu, a distribučními ETF, která dividendy vyplácejí investorovi. Každá varianta má jiné daňové i praktické dopady a je vhodná pro jiný účel v rámci finančního plánu. Pro někoho tedy může být řešením volba akumulačních ETF, obvykle označovaných jako Acc, která dividendy automaticky reinvestují uvnitř fondu a investor neřeší jejich průběžné zdanění. Distribuční ETF, často označované jako Dis nebo Dist, naopak vyplácejí dividendy na účet investora, což znamená i související administrativu a zdanění podle platné legislativy.
Daňová pravidla se navíc mohou v čase měnit a u zahraničních investic vstupují do hry i mezinárodní aspekty. Proto je vhodné nastavení investice a výběr konkrétních ETF konzultovat tak, aby odpovídaly aktuální legislativě i dlouhodobému záměru investora.
Obrázek: Adam Nowakowski na Unsplash
Jak začít investovat do ETF fondů
Začít investovat do ETF fondů je technicky poměrně jednoduché, důležité je ale nepřeskočit několik základních kroků. Nejde jen o samotný nákup fondu, ale o správné nastavení celého procesu tak, aby investice odpovídala cílům, časovému horizontu a ochotě podstupovat riziko.
Základem je ujasnění investičního cíle a role investic v celkovém finančním plánu. Jiný přístup dává smysl při budování majetku, jiný při jeho ochraně nebo postupném využívání. Součástí tohoto kroku je i posouzení finanční situace, nastavení rezerv a určení částky, kterou lze dlouhodobě investovat. Právě v této fázi často dává smysl konzultace s poradcem, který pomůže cíle převést do konkrétní investiční strategie.
Následuje volba vhodného řešení a investiční platformy. Ta by neměla být vybírána pouze podle ceny, ale také podle toho, jak umožňuje portfolio spravovat, rebalancovat nebo přizpůsobovat v čase. I zde může zkušený poradce pomoci vyhodnotit, jaké řešení je pro danou situaci vhodné.
Samotná realizace investice je pak už jen technickým krokem. Podstatné je, aby investice byla od začátku zasazena do promyšlené strategie a bylo jasné, jak se s portfoliem bude pracovat v dalších letech. Role poradce zde nespočívá v jednorázovém doporučení, ale v průběžné práci s portfoliem a udržení dlouhodobého směru.
ETF fondy tak většinou nefungují jako izolovaný produkt, ale jako nástroj, který je součástí systematické správy majetku v čase.
Na co si dát pozor a nejčastější chyby při investování do ETF fondů
Přestože jsou ETF fondy považovány za jednoduchý a přehledný nástroj, i zde se investoři dopouštějí chyb, které mohou negativně ovlivnit výsledek investování. Nejčastěji nejde o chybu samotného produktu, ale o způsob, jakým je používán.
Jednou z nejčastějších chyb je výběr investice pouze podle minulého vývoje. Historická výkonnost sice ukazuje, jak se fond choval v minulosti, ale sama o sobě neříká nic o tom, jak bude fungovat v budoucnu. Investice by měla vždy vycházet ze strategie, nikoli z krátkodobých výsledků.
Další chybou je nedostatečná diverzifikace. I když ETF samo o sobě obsahuje desítky či stovky titulů, nemusí to znamenat dostatečné rozložení rizika, pokud je portfolio postavené pouze na jednom segmentu trhu nebo jednom regionu.
Problémem bývá také snaha reagovat na krátkodobé výkyvy trhu. Časté nákupy a prodeje, změny strategie nebo pokusy „časovat trh“ vedou spíše ke zvyšování nákladů a k horším výsledkům než k jejich zlepšení.
Investoři také někdy podceňují roli základní, dlouhodobé složky portfolia. Právě široce diverzifikované investice, typicky realizované prostřednictvím ETF fondů, často tvoří takzvanou tržní „betu“ – tedy systematickou část portfolia, která stojí na vývoji trhu, disciplíně a dostatečně dlouhém horizontu.
Vedle ní se mohou objevovat i investice snažící se o dosažení nadstandardního výnosu, takzvané „alfa“ strategie. Ty mohou být zajímavým doplňkem, neměly by však nahrazovat stabilní základ portfolia. Zkušenost ukazuje, že největším rizikem nebývá samotný trh, ale to, že investor u dlouhodobé strategie nevydrží a pod vlivem emocí ji opouští.
ETF fondy proto většinou nepředstavují jen jednu z možností, ale základní stavební kámen systematického investování, na kterém lze další rozhodnutí teprve stavět. Vyhnout se popsaným chybám často neznamená dělat složité kroky navíc, ale držet se předem nastaveného plánu.
Shrnutí: ETF fondy jako nástroj, nikoli cíl
ETF fondy samy o sobě nejsou investiční strategií. Jsou nástrojem, který umožňuje jednoduše, přehledně a nákladově efektivně realizovat dlouhodobý investiční plán. Právě jejich jednoduchost, široká diverzifikace a transparentnost z nich dělají vhodný základ pro systematickou správu majetku.
Smysl dávají zejména tehdy, když jsou zasazeny do širšího kontextu – tedy do finančního plánu, který zohledňuje cíle investora, jeho časový horizont, vztah k riziku i celkovou životní situaci. Samotný výběr ETF fondu je až následným krokem. Klíčové je vědět, proč investovat, jak má být portfolio strukturováno, tedy jaké má být rozložení mezi jednotlivé třídy aktiv, a jak s ním pracovat v průběhu času.
Zkušenost ukazuje, že dlouhodobého výsledku se nedosahuje hledáním „nejvýkonnějších“ investic, ale disciplínou, trpělivostí a dodržováním zvolené strategie. ETF fondy v tomto přístupu fungují jako stabilní základ, na kterém lze budovat další rozhodnutí a přizpůsobovat je postupně měnícím se potřebám.
Pokud jsou investice nastaveny promyšleně a je jim věnována průběžná péče, mohou ETF fondy představovat efektivní cestu k budování i ochraně majetku v dlouhém období. Právě v tom spočívá jejich skutečný přínos – ne v jednoduchosti samotného nákupu, ale v možnosti dlouhodobě a systematicky pracovat s kapitálem.
Upozornění: Tento text má informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení.
