Většina Čechů se při investování drží při zemi. Preferují nízké riziko a konzervativní přístup – často i za cenu nižšího výnosu.
Je to pochopitelné: negativní zkušenosti si někteří nesou už z dob kuponové privatizace nebo z podvodných „letadlových“ systémů.
Jenže právě snaha vyhnout se riziku za každou cenu má svá úskalí.
Peníze sice zůstávají v bezpečí, ale postupně ztrácí svou hodnotu – často velmi nenápadně, vlivem inflace.
A právě tady vstupuje do hry investiční trojúhelník – základní princip, který pomáhá pochopit, jak spolu souvisejí výnos, riziko a likvidita.
Jinými slovy: proč nemůžeme mít všechno najednou.
Investiční trojúhelník ukazuje, že každá investice je o hledání rovnováhy mezi tím, kolik chceme vydělat, kolik jsme ochotni riskovat a jak rychle chceme mít peníze zpět k dispozici.
Co je investiční trojúhelník
Investiční trojúhelník je pomůcka, která pomáhá pochopit základní vztahy mezi výnosem, rizikem a likviditou.
Tyto tři prvky tvoří vrcholy pomyslného trojúhelníku a dohromady určují charakter každé investice.
Každý z těchto pilířů představuje jinou stránku investičního rozhodování:
- Výnos (ziskovost) – kolik může investice vydělat.
- Riziko (bezpečnost) – jak velká je pravděpodobnost, že o část vložených peněz přijdeme.
- Likvidita (dostupnost) – jak rychle a snadno můžeme investici přeměnit zpět na hotovost.
Obrázek: Investiční trojúhelník, Chat GPT
Zásadní princip investičního trojúhelníku spočívá v tom, že tyto tři vlastnosti nelze maximalizovat současně.
Zvýšíme-li výnos, obvykle tím roste i riziko nebo klesá likvidita.
Naopak, chceme-li mít jistotu a okamžitý přístup k penězům, musíme se spokojit s nižším výnosem.
Právě vztah – kdy něco obětujeme, abych něco získali – vysvětluje, proč neexistuje dokonalá investice.
Každý investor si proto musí určit, co je pro něj důležitější – zda výnos, bezpečí, nebo dostupnost prostředků.
Zralý přístup k investování znamená přijmout, že jde vždy o vyvážení těchto tří hodnot podle osobních cílů, životní situace a časového horizontu.
Výnos – ziskovost
Výnos je to, co většinu investorů zajímá jako první.
Představuje zisk, který investice přináší – tedy rozdíl mezi tím, co do ní vložíme, a tím, co z ní po určité době získáme zpět.
Zjednodušeně řečeno: výnos ukazuje, jak efektivně naše peníze pracují.
Čím vyšší výnos, tím více se investice zhodnocuje – ale zároveň obvykle roste i míra rizika nebo klesá likvidita.
Jak se výnos měří
Základním ukazatelem je roční procentní výnos (p. a.), který udává, o kolik procent se investice zhodnotila za rok.
Například pokud investice vynese 5 % ročně, znamená to, že ze 100 000 Kč máme po roce 105 000 Kč (před zdaněním a poplatky).
Kromě procentního výnosu se často sleduje také:
- Celkový výnos – kolik investice přinesla za celé období držení.
- Reálný výnos – očištěný o inflaci, ukazuje skutečné zhodnocení kupní síly.
- Složené zhodnocení (compound interest) – efekt, kdy se výnosy dále zhodnocují, pokud je reinvestujeme.
Příklady investic s vyšším výnosem
Investice s potenciálem vyššího výnosu bývají na krátkém horizontu kolísavé, ale při delším držení se jejich výsledky stávají překvapivě předvídatelnými.
Typickým příkladem jsou akcie – jejich hodnota může v jednotlivých letech výrazně kolísat, ale v dlouhodobém průměru mají tendenci vracet se k průměrnému výnosu.
Tuto vlastnost hotovost ani dluhopisy nemají – jejich výnos se nevrací k průměru, ale závisí na aktuálních úrokových sazbách a inflaci. *
Právě proto jsou akciové investice považovány za nejvýnosnější a dlouhodobě nejspolehlivější způsob zhodnocení majetku – ovšem za předpokladu dostatečného času a diverzifikace.
K investicím s vyšším výnosem patří také:
- Akciové fondy – dlouhodobě nabízejí průměrné zhodnocení 6–9 % p. a.
- Firemní dluhopisy nebo private equity fondy – mohou dosahovat i dvouciferných výnosů, ale s vyšším rizikem.
- Nemovitostní fondy nebo přímé investice do nemovitostí – kombinují stabilní výnos s delším horizontem a nižší likviditou.
- Alternativní aktiva (např. zlato, komodity, akcie rozvíjejících se trhů) – mohou v určitých obdobích výrazně růst, ale také prudce klesat.
Výnos proto nikdy nelze hodnotit izolovaně.
Vždy je potřeba zohlednit i riziko a likviditu, které s ním úzce souvisejí.
Vysoký výnos bez pochopení těchto souvislostí bývá často jen lákadlem – ne strategií.
Jak spolu při investování souvisí výnos a riziko?
Výnos a riziko jsou dvě strany téže mince.
Vyšší výnos obvykle znamená i vyšší kolísání hodnoty investice.
Na krátkém horizontu se to může zdát riskantní, ale s časem se výkyvy vyrovnávají a riziko klesá.
Právě proto dlouhodobé investice – zejména do akcií – přinášejí nejlepší poměr mezi rizikem a výnosem.
Foto od Austina Distela na Unsplash
Riziko vs bezpečí
Riziko patří k investování stejně neoddělitelně jako výnos.
Zjednodušeně řečeno – bez rizika není výnos. Každá investice s sebou nese určitou míru nejistoty, že výsledek nebude odpovídat očekávání.
Míra rizika vyjadřuje, nakolik se může skutečný výnos lišit od plánovaného – ať už směrem dolů, nebo nahoru.
Zatímco konzervativní investice kolísají jen minimálně, dynamické typy (např. akcie) mohou v krátkém období výrazně růst i klesat.
Cílem investora proto není riziko úplně odstranit – to nejde.
Smyslem je porozumět mu, přijmout ho v rozumné míře a rozložit ho tak, aby odpovídalo našemu investičnímu horizontu a povaze.
Typy investičního rizika
V praxi se setkáme s několika hlavními druhy rizika:
- Tržní riziko – hodnota investice kolísá podle vývoje trhu (např. akcie, fondy).
- Inflační riziko – peníze ztrácí kupní sílu, pokud výnos neporazí inflaci.
- Úvěrové (kreditní) riziko – dlužník nesplní svůj závazek, typicky u dluhopisů.
- Měnové riziko – kurz cizí měny ovlivní výsledek investice.
- Likvidní riziko – nelze rychle přeměnit investici zpět na hotovost bez ztráty.
Každá investice v sobě kombinuje více druhů rizik.
Například nemovitosti mají nízké tržní riziko, ale vysoké riziko likvidní – nelze je rychle prodat. Akcie naopak kolísají, ale jsou snadno obchodovatelné.
Systémové riziko se týká všech typů investic – od akcií přes dluhopisy až po nemovitosti. Toto riziko nelze snížit diverzifikací.
U nemovitostí se projevuje pomaleji, ale přesto výrazně – například při růstu úrokových sazeb, poklesu ekonomiky nebo ochlazení poptávky po bydlení.
Akcie z různých regionů (např. v rámci globálního indexu) jsou vůči systémovému riziku odolnější než nemovitosti, protože nejsou vázány jen na jednu ekonomiku.
Vedle toho existuje i specifické (nesystémové) riziko, které se týká jednotlivých investic – například problém s nájemníkem nebo lokalitou.
Toto riziko lze naopak částečně snížit diverzifikací, tedy rozložením investic mezi více projektů či regionů.
Diverzifikace jako klíč k bezpečí
Základní nástroj, jak riziko řídit, je diverzifikace – tedy rozložení investic mezi různé třídy aktiv, regiony nebo sektory.
Nejde o to, mít „všechno všude“, ale o to, nemít všechno na jednom místě.
Díky diverzifikaci platí jednoduché pravidlo:
Když se jednomu typu investic nedaří, jiný může jejich pokles vyrovnat.
Diverzifikace proto nezaručí zisk, ale snižuje pravděpodobnost velké ztráty – a umožňuje investorovi spát klidněji i v obdobích tržních výkyvů.
Rovnováha mezi rizikem a jistotou
Mnoho lidí vnímá riziko jen negativně, jako hrozbu.
Ve skutečnosti je to cena za možnost vyššího výnosu.
Bez určité míry rizika by žádná investice nepřinášela růst.
Správně nastavené portfolio proto neznamená „vyhnout se riziku“, ale řídit ho tak, aby odpovídalo našim cílům a času, který máme k dispozici.
Na krátkém horizontu hraje prim jistota, na dlouhém horizontu zase výnos – a právě rovnováha mezi těmito póly je základem úspěchu.
Likvidita – dostupnost peněz
Likvidita vyjadřuje, jak rychle a snadno lze investici proměnit zpět na hotovost, aniž bychom přitom utrpěli výraznou ztrátu.
Jinými slovy – jde o dostupnost našich peněz, když je potřebujeme použít.
Vysoce likvidní je například běžný účet nebo fond peněžního trhu, kde máme peníze k dispozici prakticky okamžitě.
Naopak investice do podílových fondů, nemovitostí nebo private equity mohou vyžadovat dny, týdny či měsíce, než se k prostředkům dostaneme.
Proč je likvidita důležitá
Likvidita sama o sobě nezvyšuje výnos, ale poskytuje flexibilitu a bezpečí v nepředvídaných situacích.
Pokud se pokazí auto, přijde nečekaný výdaj nebo výpadek příjmů, právě likvidní část portfolia nám umožní reagovat bez nutnosti prodávat dlouhodobé investice v nevhodnou dobu.
Ztráta likvidity může být zároveň i zdrojem tlaku a chybného rozhodování.
Když investor potřebuje peníze dřív, než plánoval, může být nucen prodat akcie nebo nemovitosti v době poklesu a realizovat ztrátu, které by se jinak vyhnul.
Rovnováha mezi výnosem a likviditou
Obecně platí, že čím vyšší likvidita, tím nižší výnos.
Hotovost a spořicí účty nám dávají jistotu a okamžitý přístup k penězům, ale jejich výnos je minimální.
Naopak méně likvidní aktiva, jako jsou akcie, fondy nebo nemovitosti, nabízejí vyšší zhodnocení – ovšem za cenu toho, že peníze máme „uzamčené“ na delší dobu.
Proto je důležité, aby likvidita odpovídala našim cílům a investičnímu horizontu.
Když víme, že dané prostředky nebudeme potřebovat několik let, nemá smysl držet je na běžném účtu.
Naopak u krátkodobých rezerv má mít likvidita jednoznačnou přednost před výnosem.
Likvidita v kontextu investičního trojúhelníku
V investičním trojúhelníku tvoří likvidita třetí vrchol vedle výnosu a rizika.
Její úroveň by měla být vždy vyvážena s ostatními dvěma prvky –
příliš vysoká likvidita snižuje výnos, příliš nízká zvyšuje riziko.
Ideální je mít část portfolia vysoce likvidní (např. hotovostní rezerva, krátkodobé fondy)
a zbytek rozložený do dlouhodobějších investic, které přinášejí růst.
Díky této rovnováze zůstává investor v klidu i v době tržních výkyvů –
ví, že má přístup k dostatečné hotovosti, ale zároveň jeho majetek dál pracuje.
Foto Jakub Żerdzicki na Unsplash
Vztahy mezi výnosem, rizikem a likviditou – proč nelze mít všechno najednou
Každý investor by chtěl ideální investici – takovou, která nabízí vysoký výnos, nulové riziko a okamžitou dostupnost peněz.
Jenže taková investice neexistuje.
Základní princip investičního trojúhelníku spočívá právě v tom, že tyto tři vlastnosti nelze maximalizovat současně.
Kompromis mezi třemi cíli
Jakmile zvýšíme jeden z pilířů, druhý nebo třetí tím zpravidla utrpí.
Například:
- Chceme-li vyšší výnos, musíme přijmout vyšší riziko nebo nižší likviditu.
- Upřednostníme-li bezpečí a rychlou likviditu, musíme se spokojit s nižším výnosem.
Tento vztah se často označuje jako investiční kompromis – výměna jednoho parametru za druhý.
Smyslem není volit „správnou“ kombinaci, ale najít rovnováhu, která odpovídá našim cílům, času a toleranci k riziku.
Příklady z praxe
- Vysoký výnos – nízké riziko – nízká likvidita:
Například nemovitosti nebo některé fondy kvalifikovaných investorů (FKI).
Potenciál zhodnocení je vysoký, ale prostředky jsou vázané na delší dobu a jejich prodej není okamžitý. - Vysoký výnos – vysoká likvidita – vysoké riziko:
Typicky akcie nebo akciové fondy. Peníze lze vybrat kdykoliv, ale jejich hodnota krátkodobě kolísá. - Nízké riziko – vysoká likvidita – nízký výnos:
Spořicí účet, termínovaný vklad nebo fond peněžního trhu.
Bezpečné, ale výnos často sotva pokryje inflaci.
Žádná z těchto kombinací není „lepší“ než jiná.
Každá má své místo v portfoliu podle toho, k jakému cíli a časovému horizontu směřuje.
Jak s principem investičního trojúhelníku pracovat
Cílem investora je vytvořit rovnováhu mezi výnosem, rizikem a likviditou, ne maximalizovat jen jeden z pilířů.
Proto má smysl rozdělit investice podle účelu:
- krátkodobé cíle – více likvidity, méně rizika, nižší výnos,
- dlouhodobé cíle – méně likvidity, více rizika, vyšší výnos.
Investiční trojúhelník tak pomáhá ujasnit si, co od peněz očekáváme a co jsme ochotni obětovat, abychom toho dosáhli.
Díky tomu se z investování stává proces s jasnými pravidly, ne hledání dokonalé – a neexistující – investice.
Jak využít investiční trojúhelník při rozhodování
Investiční trojúhelník není jen teorie z učebnic.
Je to praktická pomůcka, která pomáhá rozhodovat se, kam investovat, kolik a na jak dlouho.
Umožňuje každému investorovi přemýšlet nad tím, co od peněz opravdu očekává – a co je ochoten za to „zaplatit“ v podobě rizika nebo nižší likvidity.
1. Určete si cíl investice
Každá investice by měla mít svůj konkrétní účel: rezerva, vzdělání dětí, bydlení, důchod.
Jiný cíl znamená i jiné nastavení trojúhelníku.
Krátkodobé cíle vyžadují bezpečí a likviditu,
dlouhodobé cíle naopak umožňují přijmout vyšší riziko a usilovat o vyšší výnos.
Bez jasného cíle se investiční trojúhelník stává nečitelným – nevíte, kterému vrcholu dát přednost.
2. Stanovte si investiční horizont
Čas je v investování klíčový.
Čím delší horizont, tím větší prostor pro růst a vyrovnání krátkodobých výkyvů.
Na desetiletém horizontu mohou akcie kolísat, ale dlouhodobě se jejich výnos zpravidla vrací k průměru.
Právě díky této vlastnosti jsou akcie ze všech tradičních tříd aktiv nejvýkonnější – odměňují trpělivost investora.
Krátkodobé investice by proto měly zůstat v méně rizikových nástrojích s vyšší likviditou.
3. Zhodnoťte svůj vztah k riziku
Riziko není jen číslo – je to i emoce.
Někteří lidé zvládnou 30% propad portfolia bez stresu, jiní zpanikaří už při pěti.
Zamyslete se, jak byste reagovali, kdyby hodnota vašich investic dočasně klesla.
Pokud víte, že by vás to nenechalo klidným, je lepší zvolit konzervativnější strategii.
Anebo se vzdělávejte.
Z vlastní zkušenosti vím, že vzdělanější investor je mnohem odolnější vůči výkyvům – chápe, že kolísání je přirozenou součástí cesty k výnosu.
4. Využijte kombinaci více nástrojů
Žádná investice sama o sobě nesplní všechno.
Rozumný přístup proto spočívá v kombinaci aktiv, která se vzájemně doplňují.
Akcie přinášejí růst,
dluhopisy stabilitu,
hotovost likviditu (rychlou dostupnost),
nemovitosti dlouhodobou ochranu hodnoty.
Tím vzniká vyvážený trojúhelník, který se lépe přizpůsobí změnám trhu i životní situace.
Sestavit vhodné portfolio není složité, pokud víte, co od investic očekáváte.
Pomáhám klientům pochopit, jak fungují jednotlivé části trojúhelníku v praxi – a jak nastavit investice tak, aby odpovídaly jejich cílům, času i povaze.
5. Pravidelně revidujte nastavení
Investiční trojúhelník se mění spolu s vámi.
To, co je pro vás důležité dnes, nemusí platit za pět let.
Proto má smysl alespoň jednou ročně zhodnotit, zda vaše investice stále odpovídají cílům, horizontu a rizikovému profilu.
Investování je proces, ne jednorázové rozhodnutí.
A pokud si nejste jistí, kde začít, ozvěte se mi – rád s vámi projdu vaše možnosti a pomohu vytvořit systém, který vám bude dlouhodobě fungovat.
Foto Jakub Żerdzicki na Unsplash
Nejčastější chyby investorů
Investování je z velké části o disciplíně a trpělivosti.
Přesto mnoho lidí dělá stále stejné chyby – často ne z neznalosti, ale z netrpělivosti nebo z obav, že „něco zmeškají“.
1. Snaha mít všechno najednou
Jedna z nejčastějších chyb je představa, že existuje dokonalá investice – s vysokým výnosem, nulovým rizikem a okamžitou dostupností peněz.
Taková investice ale neexistuje.
Kdo se o to pokouší, obvykle riskuje víc, než si uvědomuje.
2. Krátkodobé myšlení
Investování není sprint, ale maraton.
Mnoho lidí reaguje na krátkodobé výkyvy trhu – prodávají, když ceny klesají, a nakupují, když rostou.
Tím ale přicházejí o hlavní část výnosu, který nese až dlouhodobé držení.
A co je možná horší – odnášejí si z investování negativní zkušenost, která je může odradit od dalších kroků.
3. Podléhání emocím a davu
Strach a chamtivost patří k nejsilnějším emocím na trhu.
Když ostatní panikaří, je těžké zůstat klidný.
A když všichni nakupují, je těžké mít trpělivost.
Jenže právě schopnost zachovat chladnou hlavu odlišuje investora od spekulanta.
4. Ignorování likvidity
Likvidita bývá podceňovaná – zvlášť v době, kdy se ekonomice daří a je to poznat na výplatní pásce.
Ale jakmile nastane v rodině nečekaná událost, může se ukázat, že část peněz v domácnosti je vázaná v dlouhodobých investicích, ke kterým se nelze rychle dostat.
Proto je důležité mít vždy určitou rezervu v hotovosti a krátkodobé výdaje plánovat.
A pamatovat i na ty, které plánovat nejde.
5. Chybějící revize portfolia
Investiční strategie, která fungovala před deseti lety, nemusí být vhodná dnes.
Cíle se mění, stejně jako životní situace – přibývají děti, mění se příjmy, priority i časový horizont.
Proto má smysl alespoň jednou ročně zhodnotit, jestli vaše investice stále odpovídají tomu, kde v životě právě jste a kam směřujete.
Závěr
Investiční trojúhelník je jednoduchý princip, který dokáže změnit pohled na celé investování.
Ukazuje, že nejde o hledání dokonalé investice, ale o hledání rovnováhy mezi výnosem, rizikem a likviditou – rovnováhy, která odpovídá našim cílům, zkušenostem a životní fázi.
Čím lépe rozumíme těmto třem pilířům, tím snadněji se rozhodujeme.
Ne proto, že bychom znali budoucnost, ale proto, že víme, co od svých peněz skutečně očekáváme a co jsme ochotni pro to udělat.
Investování není o krátkodobých trendech.
Je to o dlouhodobé odpovědnosti – k sobě, k rodině i k vlastní budoucnosti.
A právě v tom je síla jednoduchých principů, jako je investiční trojúhelník.Pokud chcete mít své portfolio nastavené tak, aby odpovídalo vašim cílům a životní situaci, rád vám s tím pomohu – srozumitelně, transparentně a bez zbytečných zkratek.
Stačí, když mi napíšete na kontaktní formulář.
*Zdroj: Jeremy J. Siegel – Akcie: běh na dlouhou trať (Grada Publishing, 2021).
Titulní obrázek: Foto od Mathieu Sterna na Unsplash
